Mercedes-AMG: To nejrychlejší s hvězdou na kapotě

Mercedes-Benz je jednou z nejstarších automobilek na světě s neuvěřitelně širokým portfoliem modelům, zahrnující nejen sedany, velké kombíky a SUV všemožných velikostí a tvarů, ale i užitkové vozy. I díky tomu jde o nejoblíbenější prémiovou značku na našem trhu, za minulý rok si cestu k majitelům našlo více než osm tisíc vozů. Dnes se však nebudeme bavit o autech tvořících tu nejpodstatnější část prodejů, které potkáváme na silnici každý den. Pokud totiž hledáte to nejrychlejší, co dokáže automobilka ze Stuttgartu nabídnout, musíte ke specialistům z oddělení Mercedes-AMG.

AMG má takřka šedesátiletou tradici upravování vozů Mercedes-Benz a vytváření těch nejzběsilejších hvězd, které na silnicích potkáte. Společnost je silně spojena i s motorsportem – mezi ty nejikoničtější vozy od AMG patří například “Rudá svině”, červený Mercedes-Benz 300 SEL 6.3 upravený pro vytrvalostní závody, velká limuzína s pořádným motorem, která se ve své kategorii umístila během čtyřiadvacetihodinovky ve Spa v roce 1971 na druhém místě. Mercedes-Benz úspěchy neignoroval, v roce 1999 získal majoritní podíl v AMG a v roce 2005 proběhla plná integrace společnosti pod Mercedes-Benz. Pojďme se spolu podívat na ty nejnovější vozy této divize zaměřené na rychlost.

Mercedes-AMG S 63 E Performance – Jezdí jako o třídu menší auto

Začněme třídou S, která je nejen ikonická pro Mercedes-Benz, ale i pro AMG, a to nejen kvůli úspěchům Rudé svině. Třída S se v případě AMG vždy těšila osmiválcovým či dvanáctiválcovým motorům, jinak tomu není ani v případě současné generace, která pod kapotou skrývá pořádný dvakrát přeplňovaný osmiválec. Navíc má však, podobně jako nedávno testované GLC, na zadní nápravě elektromotor, díky čemuž celkový výkon přesahuje osm set koní a na stovce je S 63 za 3,3 s. 

Musím říci, že jsem byl z projevu Ska skutečně překvapený. Oproti verzím Maybach, které jsme měli možnost projet pár hodin předtím, je verze AMG sice trochu tužší, ale řízení je mi mnohem sympatičtější. Nabízí mnohem větší jistotu, za volantem mám překvapivě pocit, že řídím minimálně o třídu menší auto, což se u velké limuzíny hodí. Na úzkou okresku je samozřejmě velké, ale za volantem ten pocit příliš nemám. Zrychlení je brutální, ale hlavní výhody verze AMG vidím právě v nastavení podvozku a řízení. Přitom auto není nijak uskákané, akorát trochu tužší. Někoho možná zamrzí menší dojezd na elektřinu, ale o tom AMG rozhodně není. AMG je zaměřené na řidiče, který chce limuzínu popírající fyzikální zákony.

Mercedes-AMG GT 63 PRO 4Matic+

Nová generace dvoudveřového AMG GT vycházející z platformy pro SL je zcela odlišná oproti té starší. Nejenže už nepohání pouze zadní kola (vyjma základní motorizace GT 43), ona už ani není tak hrubiánská a neurvalá! Cíl je jasný – být zajímavější alternativou k Porsche 911. A víte co? Ono se to fakt podařilo. Nové GT si zachovává osmiválec ve většině motorizací, přidává skvělou čtyřkolku, ale hlavně nabízí mnohem praktičtější zavazadlový prostor. Údajně do něj lze poskládat i kolo. 

GT se od SL liší zejména znatelně vyšší torzní tuhostí a jiným podvozkem, vylepšenou aerodynamikou a větším rozchodem pro co nejvyšší možnou stabilitu za všech podmínek. Na jízdy jsme měli k dispozici verzi 63 PRO, zaměřenou na občasné okruhové ježdění, která se od běžné 63 liší zejména jinou přední částí s většími nádechy vzduchu, lepším chlazením a vylepšenou aerodynamikou. Nebudu lhát – podmínky nebyly ideální, úzká neznámá okreska s kvalitou asfaltu jako ve Středočeském kraji úplně nepřeje vyzkoušení takového auta, ale GT se s cestou popralo skutečně nadmíru dobře. V komfortním režimu podvozek krásně tlumí nerovnosti, ale je nízký, takže si občas umí zadrhnout o krycí plasty. V nižších rychlostech ale jde využít systém zdvihu přední nápravy, takže přes retardéry není problém přejet.

Jakmile se však cesta trochu uhladí, máte k dispozici naprostou střelu s působivým zvukovým doprovodem. Osmiválec M177 nemá žádnou elektrickou výpomoc, táhne ale neuvěřitelně! Rychlá převodovka AMG Speedshift sází kvalty jeden za druhým, karbon-keramické brzdy zabírají ostře a rychlé řízení působí naprosto lehounce, ale přitom citlivě. A práci čtyřkolky, tu takřka nepostřehnete. Urvat tohle auto vyžaduje skutečně hodně snahy, ale o to tady ani nejde. AMG GT působí skutečně distingovaně, přesně jako správná hvězda ze Stuttgartu. Akorát brutálně rychlá…

Mercedes-AMG E 53 Hybrid

Tradiční sedan třídy E poslední generace se nedávno také dočkal “ozdravné kúry” od AMG, byť trochu jiné, než bývá zvykem. Pod kapotou se nachází šestiválec spojený s elektromotorem, které společně na všechna čtyři kola posílají 585 koní. V prvé řadě si musíme říci, že nejde o čistokrevnou konkurenci nového BMW M5 - tohle je AMG 53, žádná šedesát trojka. Čistě na elektřinu dojede o dobrých několik desítek kilometrů dál a navíc váží o více než sto kilogramů méně. 

Verze 53 má být tedy spíše rychlejší Éčko než opravdu supersportovní sedan, ale nepůsobí tak. Na točité okresce je pocitově hbité a překvapivě lehké. Výkonu má na rozdávání jako správné AMG, akorát zvuk je zde ze všech testovaných vozů pocitově nejvíce umělý. Hlavně je ale třeba si zvyknout na sportovní sedačky, které, po přechodu ze třídy S, svou tvrdostí působí spíše jako skořepiny.

Mercedes-AMG G 63

Naprostý bestseller pro AMG, to je hranatý a zcela nesmyslný Geländewagen. Tohle prostě nedává smysl – Géčko je přece do terénu, proč má být nižší, tvrdší, s nesmyslným výkonem a užraným osmiválcem? Jak může být G 63 ten nejprodávanější model AMG u nás, to už dnes nikdo nemá rozum, proč prostě? 

A víte co? Nemohl jsem se mýlit více. Ne, Géčko nikdy nebude sporťák. Nikdy nebude zatáčet jako sportovní sedan, nedejbože jako AMG GT. G 63 je však naprosto nesmyslně skvělé a zábavné úplně jiným způsobem, než jsem zvyklý. Stačí šlápnout na plyn, čumák vozu vystřelí k nebi a Géčko prostě letí za doprovodu naprosto parádního výfukového doprovodu s hrubiánským podtónem, tak typickým pro vozy z Affalterbachu. Tohle je možná poslední AMG let minulých – zbytečně rychlé, uřvané a až buransky zábavné. 

Géčko je třeba řídit oběma rukama, podobně jako elektrickou verzi G 580 EQ, ale na rozdíl od ní působí podvozek mnohem jistěji a rychlá jízda není jako snažit se ukočírovat plachetnici na rozbouřeném moři. Teda, je, oproti ostatním vozům AMG, ale ve srovnání s elektrickým Géčkem je podvozek skutečně sympatičtější i na rozbité okresce. Ano, pořád nedává smysl, ale to vůbec nevadí, protože se celou dobu smějete od ucha k uchu jako malý harant. A o to přeci jde, ne? 

Závěr

AMG sice pomalu opouští dříve nastolené pořádky, ale to z mého pohledu vůbec nevadí. Řidičsky zajímavých aut není nikdy dost a sofistikovanější budoucnost AMG je mi sympatičtější. Pokrok je nezastavitelný a AMG nabízí možná technologicky nejpokročilejší sportovní vozy současnosti, ale i buransky jednoduchý a neskutečně zábavný Geländewagen s burácivým osmiválcem. Tak široký záběr snad u jiné automobilky, potažmo sportovní divize, nenajdete.