Jízda ve Škodě Enyaq RS Race: Budoucnost motorsportu není nutně černá. Jen jiná a docela těžká

Ze všech stran se na nás valí hrůzné zvěsti o tom, že motorsport tak, jak ho známe, to má spočítané. Nedá se svítit, i on produkuje emise skleníkových plynů, jež návdavkem ani nevedou k přepravě z místa A na místo B, což se v dnešním uvědomělém světě jednoduše neodpouští. Aby přežil, chtě nechtě se bude muset přizpůsobit podobně jako běžná vozidla.

Ostatně se už objevují první vlaštovky. Máme šampionát Formula E, kde mezi sebou závodí monoposty poháněné výhradně elektrickými motory, WRC přechází na nefosilní, udržitelné palivo a proběhly i pokusy o elektrifikaci světové série cestovních vozů pod zkratkou ETCR, i když zatím neúspěšně. Svět se zkrátka mění a závodění s ním.

Také automobilky se začínají postupně připravovat. Jednou z nich je i domácí Škoda, která světu nedávno ukázala svou vlastní představu o elektrickém závodním voze dní příštích: Enyaq RS Race. Přesněji se jedná o koncept, jenž by měl posunout hranice elektrifikovaných automobilů na novou úroveň a ideálně i značce samotné ukázat, které technologie se vyplatí aplikovat také v sériových vozech. 

Teoretické okénko

Škoda Enyaq RS Race vychází z klasického Enyaqu Coupé RS, který byl však inženýry oddělení Škoda Motorsport rozšířen, snížen a hlavně významným způsobem odlehčen. Je z části tvořen inovativními, udržitelnými biokompozitními díly ze lněných vláken, které poskytují stejnou tuhost jako karbon a zároveň přispívají k celkovému snížení hmotnosti o více než 300 kg.

Použití lnu samozřejmě není jedinou úpravou, jíž si auto prošlo. Dostalo i aerodynamický paket zahrnující velké zadní křídlo, aerodynamicky optimalizovanou střechu a kanál přivádějící náporový vzduch do kabiny vozu. Přepracován byl také přívod vzduchu ke chladicí soustavě, kde došlo k vyplnění čelní plochy, takže nasávání vzduchu probíhá spodní částí nárazníku. Enyaq RS Race je k tomu vybaven i aerodynamičtějšími koly, přepracovanými nárazníky se dvěma přídavnými vzduchovými clonami vpředu, širšími blatníky a novým zadním difuzorem.

Podobně interiér byste si s klasickým Enyaqem nespletli. Kromě bezpečnostního rámu z vysokopevnostní chrom-molybdenové oceli, zpevňujícího karoserii a chránícího posádku, je vybaven dalšími bezpečnostními prvky převzatými z modelu Škoda Fabia RS Rally2: závodními sedadly Atech se šestibodovými pásy, bezpečnostními výplněmi dveří a automatickým hasicím systémem.

Z pohledu diváka

Proč vám to vlastně všechno píšu? Protože já měl to štěstí se s novým Enyaqem RS Race potkat osobně a dokonce se v něm i na chvíli svézt. Stalo se tak v rámci prezentace nového Elroqu RS, o kterém jsem vám psal nedávno. Směl jsem ho pozorovat při jízdě po okružní dráze polygonu Aurel a poté i usednout na sedadlo spolujezdce a zmíněný polygon v něm obkroužit s pravým řidičským talentem za volantem: českým rallyovým jezdcem Dominikem Stříteským.

Po této prezentaci vám můžu říct, že pokud jste se doposud o motorsport báli, můžete v klidu přestat, toto bude více než dostatečně zajímavé i bez spalováku. Ano, bude to jiné, jak naznačuje nadpis, ale bavit vás to bude stejně. A pakliže jste mě právě neprokleli do desátého kolena a článek stále čtete, dozvíte se i proč.

Jedním z prvků motorsportu je možnost prohlédnout si nejeden automobil, který je plný vzrušujících křídel a nástavců a v jehož interiéru jsou jen dvě skořepiny, pár přepínačů a trubkový rám, jinak nic. Jak vidíte, to tu máme. Jistě, je nutné brát v potaz poněkud odlišné proporce, vlastní i běžným elektromobilům (já sám se musím přiznat, že jsem trochu bojoval s přemírou hmoty), ale to zaprvé může vyřešit použití jiného základu a zadruhé to neznamená, že by bylo auto nudné.

Ještě důležitějším prvkem automobilových závodů je poté zvuk, potažmo hluk. A tady by měla padnout kosa na kámen, však elektromobil přece žádný hluk nevydává, ne? Jenže to se pletete. Enyaq RS Race hluk vytváří. A jaký! Pánové ze závodní divize mladoboleslavského výrobce totiž použili onen meziplanetární bzukot, jenž kvůli EU regulím vydává standardní Enyaq při pomalé jízdě, pořádně ho zesílili a nechali hrát i ve vyšších rychlostech.

Výsledkem je auto, jež se k divákům řítí za podobného akustického doprovodu jako mimozemské létající lodě s warpovým pohonem ve Star Treku. Samozřejmě, opět je to zcela jiný zážitek, než když se s burácením vytočeného více-válce přibližuje klasický závodní vůz, ale rozhodně nemůžu říct, že bych se u svodidel nudil. A když něco podobného může být cool v kině, proč by to nemohlo být cool i na závodním okruhu?  

S helmou na hlavě

Ten nejintenzivnější zážitek nicméně jakékoliv závodní auto přinese své posádce. A tady Škoda Enyaq RS Race poslouží přímo dokonale. Už když jsem si sedl do zmíněných sedaček Atech a připoutali mě všemi šesti body pásu, cítil jsem, jak mi stoupá tep. To přitom nebylo nic ve srovnání se zážitkem, když pan Stříteský pořádně šlápnul na plyn.

Jestli jste někdy jeli Enyaqem Coupé RS, víte, že umí zabrat velmi výrazně. Tento Enyaq je však ještě o dost rychlejší, i když jeho výkon zůstává na 250 kW. Je tomu tak díky již popisovanému odlehčení o 300 kg. Právě pro ně se auto dostává se svým zrychlením z nuly na sto pod pět sekund.

Hlavně ale toto zrychlení není tak ploché a nezáživné jako u běžného modelu. Vážně jsem měl pocit, že vůz nabírá rychlost významně působivěji a jakoby…charakterněji. Byť dobře, musím přiznat existenci malé šance, že mi helma na hlavě a trubkový rám spolu s holými plechy v zorném poli vytvořily takové malé emocionální placebo.

Kde se však pouhých zdánlivých účinků látky, co ve skutečnosti není lékem, ani trochu nebojím, jsou schopnosti podvozku. Auto se chlubí brzdovou soustavou obsahující karbon-keramické brzdové kotouče, desetipístkové třmeny vpředu, čtyřpístkové třmeny vzadu a nový systém chlazení. Také mu vývojáři nadělili speciální sportovní odpružení, umožňující individuální nastavení tuhosti pružin, komprese i odskoku, a samosvorné diferenciály na přední i zadní nápravě.

Tyto změny vedou k jistojistému držení stopy i ve vysokých rychlostech. Až jsem si říkal, jak je dobře, že jsem se byl svézt ještě před obědem. Enyaq RS Race skutečně dosahuje výrazných bočních přetížení, aniž by ho to jakkoliv vyvádělo z míry. Jako správné závodní auto navíc samozřejmě nemá žádné elektronické pomocníky a naopak má dlouhou páku hydraulické ruční brzdy, takže pokud řidič chce, může se i všelijak klouzat a přetáčet. Hehe, to bylo super! 

Poznámka na závěr

Jediné, co mi trochu přišlo na překážku, je váha automobilu. Ona je bohužel i přes masivní dietu pořád značná — okolo dvou tun, což je v zatáčce docela cítit. Ostatně i pan Stříteský říkal, že na ni musí při každém průjezdu obloukem myslet a nezapomínat, že dnes neřídí Fabii RS Rally2, co váží něco málo přes půlku. Fyzikální zákony holt platí i pro něj.

Na druhou stranu já i všichni novinářští kolegové jsme se dobře bavili, takže Škoda Enyaq RS Race vlastně splnila svou úlohu. Pokud budou závodní auta budoucnosti jezdit tímto způsobem, není důvod mít strach, stále bude na co koukat a co obdivovat. Jen je potřeba se připravit na poněkud odlišné vjemy a nějakou tu nadváhu. To však zase není tak špatný deal, nemyslíte?

Technické údaje

Škoda Enyaq RS Race

Motor: elektromotor na každé nápravě, vzadu synchronní s permanentními magnety, vepředu asynchronní (pohon 4x4)
Nejvyšší výkon: 250 kW (340k) 
Převodovka: jednostupňová automatická 
Provozní hmotnost: 1939 kg 
Maximální rychlost: 180 km/h
0-100 km/h: pod pět sekund